Nedomluvíte se ve Španělsku plynule, přestože se španělsky učíte už nějaký ten pátek? Tady je pravděpodobný důvod, proč tomu tak je
- Jessi
- 27. 10.
- Minut čtení: 3
Znáte to, otevřete si aplikaci na učení španělštiny, klikáte a říkáte si: „Jde mi to celkem dobře, za chvilku to budu mít v malíku!“ Teoreticky tomu tak možná je, jenže...
Ocitnete se ve Španělsku, usadíte se v krásné kavárně, usměje se na vás číšník a vychrlí na vás něco jako:
“¿Qué te pongo, guapa?”
A mozek začne hlásit error. Tolikadenní streak na Duolingu a když přijde konečně na věc, z pusy nevyjde nic. Nada... Všechny ty fráze, co jste měli pečlivě nastřádané v hlavě, se vypaří. A místo „Un café con leche, por favor.“ jen rozpačitě hlesnete něco ve stylu:
„Eeeeh… café… leche… sí.“

Proč se to děje?
Je to tím jazyk není informace, kterou si uložíš do šuplíku v hlavě. Jazyk je dovednost. A dovednosti se učíme jen praxí – tedy tím, že je děláme.
🧠 Neurovědci tomu říkají princip aktivace neuronových drah. Laicky řečeno: mozek posiluje to, co používáte. Čemu se aktivně věnujete, to roste. Takže když jen čtete, posiluješ zrakové dráhy. Když posloucháte, trénuješte sluchové zpracování. Když vepisujete správná slova do věty, posiluje psaní. Ale pokud nemluvíte nahlas, mozek si nevybuduje propojení mezi tím, co slyšíte, a tím, co má vyjít z vašich úst.
👉 Jinými slovy – můžete mít perfektně zapamatované fráze, ale jakmile máte mluvit, mozek neví, kudy kam. Najednou po něm chcete výkon, na který nemá natrénováno. Je to, jako byste roky četli o tom, jak jezdit na kole, ale nikdy na něj nesedli (a ano, první jízda většinou bolí 🚴♀️), nebo chtěli řídit auto, když jste předtím nikdy neseděli za volantem.
Co do hlavy dáváte, to z ní taky vyleze
Mozek není kouzelná krabička, která z textů sama vyrobí plynulou řeč. Pokud do ní dáváte jen psaný text, vyleze z ní… psaný text. Správně vyplněný test. A to je důvod, proč ti to v aplikacích tak hezky jde, ale ve skutečné konverzaci najednou nic...
Pokud ale mozek pravidelně slyší španělštinu a taky ji sám tvoří nahlas, účastní se žívé interakce, vytváří se síť propojení mezi porozuměním a mluvením. A právě to je ten moment, kdy se vám jazyk začne dostávat „do pusy“.
Trocha vědy pro zajímavost
Zkoumání mozku ukazuje, že plynulé mluvení aktivuje hned několik oblastí:
🧠 Brocovo centrum (produkce řeči)
🧠 Wernickeho oblast (porozumění řeči)
🧠 Motorická kůra (ano, mluvení je fyzická činnost, zapojujete mluvidla)
Když ale jen čtete nebo klikáte v aplikaci, tyto části spolu prostě nespolupracují. Je to jako kdyby váš mozek uměl „překládat“ text, ale neuměl ho vyslovit – protože to nikdy netrénoval.
Takže co s tím?
Mluvte. Klidně sami se sebou. Opakujte po videích. Napodobujte výslovnost. Dělejte si zrcadlové konverzace. Smějte se u toho, mluvte klidně s chybami – mozek si stejně nejlépe pamatuje věci spojené s emocí a smíchem.
🎯 Chceš se rozmluvit jednoduše, přirozeně a zábavně? Připrav se, hážu ti záchranné lano - vyzkoušej můj 🗣️Španělský konverzační trenažér.
Nebo klidně individuální lekce, kde pokecáme 1:1 a tematicky pokec zaměříme na to, co tě aktuálně nejvíc zajímá :)
Lekce se mnou jsou tvůj bezpečný prostor, kde si španělštinu opravdu osaháš nahlas – bez stresu, s humorem a ze skvělým pocitem z toho, že mluvíš španělsky.
Protože jen tehdy, když jazyk žije, se můžeš opravdu rozmluvit. A španělština si to zaslouží – to je přece jazyk, který se nem
luví, ale prožívá. 💃
.png)






Komentáře